Zpět na úvodní stranu...
PŘEHLED DUCHOVÍCH KTEŘÍ PŮSOBILI A PŮSOBÍ VE SBORU
Gustav Adolf Říčan  * 21.7.1867 Borová u Přibyslavi   † 6.7.1939 Vsetín
Gustav Adolf Říčan Narodil se 21.7.1867 v Borové u Přibyslavi jako syn tamního rolníka a barvíře. Vystudoval teologii nejprve ve Vídni a následně i v německých městech Rostock a Erlang. Poté byl krátkou dobu vikářem v Opatovicích a v Hodslavicích. V roce 1895 byl zvolen za vikáře v Huslenkách - tehdy ještě v obci Hovězí. (Huslenky se oddělily od Hovězí v r. 1949). Zpočátku zde bydlel v soukromí, než se v roce 1895 postavila farní budova, na jejíž stavbu bylo použito dřevo ze starého kostela, který stával na místě dnešního hřbitova v huslenské údolí. V roce 1897 byl zvolen farářem v Hovězí – Huslenkách. Byl tady prvním evangelickým farářem. S výjimkou dvou let 1902 – 1904, které strávil v Hradci Králové jako farář sboru českobratrské církve evangelické a správce tamního Lutherova ústavu (ten založil jeho tchán Eduard Lány v r. 1883 pro žáky středních škol) působil až do r. 1933 v Hovězí - Huslenkách. Poté odchází do výslužby. Jako penzista bydlel nejdříve ve Valašském Meziříčí, poté se přestěhoval na Vsetín, kde 6. července 1939 zemřel. Byl pochován na hřbitově v huslenském údolí do hrobu svého nejstaršího syna. G. A. Říčan měl velkou autoritu nejen mezi členy sboru, ale i mezi ostatními občany. Zvláštní pozornost věnuje společenstvům původního krytu a výskytu vzácných rostlin, mezi které patří např. čeleď vstavačovitých, dále pralesu ve Velkých Karlovicích, horským loukám a pastvinám, na nichž našel vzácné druhy karpatské flóry, které se na Moravě již nevyskytují. Dnešní chráněné Galovské lúky na Hrachovci v Huslenkách vděčí právě Říčanovi za svou dosavadní existenci. Velkým vzorem, zejména co se týče systematické tvorby herbářů se stal pro G. A. Říčana katolický kněz a botanik František Gogela (1854 - 1922). Na přelomu 19. a 20. století botanizoval zejména v západní polovině Hostýnských vrchů. Své sběry uspořádal do několika rozsáhlých herbářů, z nichž 19-ti svazkový herbář označený jako valašský daroval muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí. Dnes je uložen v botanických sbírkách MRV ve Val.Meziříčí. Hlavní období intenzivní botanické činnosti G. A. Říčana spadá do 20.- 30. let 20. století. V té době již více než 20 let působil v Hovězí - Huslenkách a byl dobře obeznámen s okolní krajinou. Jeho přírodovědné zaměření bylo široké a tak zpočátku tvořil sbírku entomologickou, především se zaměřil na louky a motýly domácí i cizokrajné. Věnoval se rovněž geologii a vytvořil sbírku hornin okresu Vsackého. Především však v botanice dokázal navázat na své předchůdce jako byl Jan Bubela a František Gogola a učinil velký pokrok v botanickém poznání Valašska. Své poznatky publikovat v řadě odborných časopisů: ve Sborníku Přírodovědecké společnosti v Moravské Ostravě, ve Sborníku Klubu přírodovědeckého v Brně, ve Věstníku Klubu přírodovědeckého v Prostějově, ve Vědě přírodně aj. Spolupracoval rovněž s profesorem Josefem Válkem, který taky bydlel v naší obci a patřil v té době k nejlepším znalcům Valašska. Redigoval časopis „Naše Valašsko“, v němž jsou otištěny některé příspěvky a statě G. A. Říčana. V pozůstalosti prof. Válka, která je uložena ve státním okresním archívu ve Vsetíně najdeme několik dopisů od G. A. Říčana, ve kterých se na něj obrací o radu a osobní setkání. Vrcholem jeho botanické činnosti je dílo z r. 1936 „Květena okresu vsetínského a valašsko – meziříčského“, kterou vydal vlastním nákladem, a ve které shromáždil veškeré dostupné údaje včetně svých vlastních pozorování. V této velmi moderně pojaté práci najdeme jak charakteristiky všech vegetačních typů, které se na Valašsku objevují, louky, pastviny, lesy, mokřady a prameniště, tak systematicky uspořádaný soupis všech druhů cévnatých rostlin. Dodnes zůstává tato práce stěžějním pramenem pro poznání valašské květiny. V roce 2006 se konala výstava "G. A. Říčan a jeho botanická sbírka", kterou uspořádalo Muzeum regionu Valašsko ve Valašském Meziříčí v zámku Kinských. Velká část spisového materiálu je převzato z této výstavy s laskavým svolením Muzea Val. Meziříčí.
Sám Říčan o svém příchodu na Valašsko píše : „V roce 1894 v březnu byl jsem jako kandidát theologie požádán od seniora K. z Lány v Černilově, abych šel na nějaký čas vyučovati na evangelické škole v Pržně, kterou hrozila tamní školní rada zavříti z nedostatku učitele. Zde jsem po dva měsíce pobyl a seznámil se s farářem Jurenkou, který mě vybídl, abych se dal zvoliti za vikáře pro Hovězí. Na jeho žádost kázal jsem na Vsetíně a Hovězí, kde hned po službách Božích ve schůzi presbyterstva vyžádal na mě slib, že volbu za vikáře přijmu. Volba byla provedena 15.7. 1894.“ Prvořadým úkolem bylo vybudovat sbor – a to nejen po stránce materiální (sem patří rozsáhlá stavební činnost – stavba fary, dostavba kostela,aj..), ale i duchovně správní. Sbor se osamostatnil roku 1897 (do té doby byl filiálkou vsetínského sboru). Říčan byl osobností, ve které sbor na počátku svého nelehkého vzniku získal nepostradatelnou pevnou vůdčí ruku, bez které by nemohl v té době vůbec vzniknout. Díky svým kontaktům a organizačním schopnostem se mu podařilo získat i materiální základ pro vznikající sbor. Dokázal zajistit dostavbu kostela i stavbu fary. I v tak odříznutém a chudém kraji se mu podařilo udržet sbor v kontaktu s celou církví. Jako velice vzdělaný muž se snažil pozdvihnout i veřejný život v obci a jeho úroveň. „Srostl se zdejším lidem a zamiloval si jej tak, že ač rodem z Čech, zůstal zde i když odešel na odpočinek“, zapsal o něm neznámý pisatel. V roce 1933 odchází Říčan do důchodu - v 66 letech „Zemřel 6.7.1939 a byl převezen ze Vsetína na hřbitov, kde byl pochován uprostřed lidu, který ho doprovodil na poslední odpočinek.“
Václav Matoulek  * 17.11.1903   † 19.5.1973
Po Říčanově odchodu sbor shání nového faráře. Rozhodne se oslovit Václava Matoulka , kandidáta v Brně. Po kandidátském kázání se staršovstvo rozhodne Matoulka povolat do Hovězí - a to již od dubna. Matoulek nastupuje jako vikář, po zkoušce je pak 26. prosince 1935 potvrzen sborem jako druhý farář sboru. Václav Matoulek se narodil 17.11.1903 v Šonově u Náchoda. zobrazit více informací...
ThDr. Jaroslav B. Staněk  * 14.6.1925   † 15.6.1998
Gustav Adolf Říčan V prosinci 1950 byl staršovstvem zvolen za kandidáta na huslenského faráře brněnský vikář Jaroslav Staněk. Volba nového faráře pak proběhla ve shromáždění 22.7.1951, kdy byl jednohlasně zvolen za třetího faráře huslenského sboru. Jaroslav Staněk se narodil 14.6.1925 v Ondrašové u Liptovského Mikuláše. V letech 1944 - 1945 působil jako diakon v Kloboukách u Brna, pak studoval bohosloví v Praze (do roku 1948) a v Edinburgu (1949). zobrazit více informací...
PhDr. Miloslav Gregar  * 17.11.1939
Gustav Adolf Říčan Miloslav Gregar, čtvrtý huslenský farář, se narodil v České Třebové 17.11.1939. V letech 1957 - 1962 studoval Komenského bohosloveckou fakultu v Praze. Poté působil jako vikář v Telči, od roku 1967 pak ve Velké Lhotě u Dačic. S manželkou Martou (roz. Kuřimskou) mají tři děti - Pavla (1967), Irenu (1968) a Janu (1972). Gregar byl zvolen 2.9.1979 za huslenského faráře. zobrazit více informací...
Mgr. Jiří Palán  * 17.5.1981
Gustav Adolf Říčan Jiří Palán, současný huslenský farář, se narodil v Novém Městě na Moravě 17.5.1981. V roce 1998 přijal v novoměstském evangelickém sboru křest a následujícího roku započal studium na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
zobrazit více informací...

Duchovní vyšlí ze sboru:

  • Gustav Říčan
  • ThDr. Rudolf Říčan
  • Josef Kovář
  • Marta Zemánková - Halašová

  • Stránky si právě čte 1 člověk.| Celkem přístupů: 0 | Přístupů dnes: |Celkem hitů: 600 186

    Design, code & technická správa webu: © 2020