Historie varhan ve zdejším kostele byla kvůli rozcházejícím se pramenům obestřena rouškou tajemství. Ševčík, který zde v roce 1990 dokumentoval varhany, uvádí s odkazem na nalezené informace ve farní kronice, že zdejší nástroj v roce 1912 postavil Karel Neusser. Varhany ale svojí charakteristikou, zdobením a úpravou hracího stolu neodpovídají tvorbě Karla Neussera. Rovněž navržená dispozice je odlišná od té, kterou by v tomto období volil pro malý nástroj a konečně tvary sklopek neodpovídají těm, které v dané době citovaný varhanář používal.

Ve stručných dějinách huslenského sboru se uvádí, že v roce 1902 pořídil sbor starší varhany, které získal od dolního evangelického sboru ve Vsetíně, ale měly být instalovány až v roce 1913. Tato informace se jeví ve světle zjištěných indicií jako sporná. Pravděpodobně se z těchto varhan použila pouze varhanní skříň, do které byl následně postaven nový nástroj.Nasvědčuje tomu i fakt, že ani jeden z varhanářů, kteří byli vyzvání k dodání rozpočtu na stavbu varhan, neúčtuje varhanní skříň. Navíc v dodatku ke smlouvě zvoleného varhanáře je účtováno přepracování staré skříně a její natření.

V archivu na faře se zachovaly dva rozpočty na stavbu nových varhan v evangelickém chrámu v Hovězí, které pochází z roku 1912. Z těchto materiálů vyplývá, že se farnost rozhodla ve zmíněném roce postavit v kostele nové varhany. První návrh pochází od Karla Urbana z Prahy a druhý od Jana Neussera z Nového Jičína. Oba varhanáři podali rozpočet na postavení jednomanuálových varhan. Obě navrhnuté dispozice jsou prakticky totožné. Neusser zvolil devítirejstříkovou dispozici, Urban disponoval o jeden rejstřík méně. Oba navrhli shodně Prinicipál, Gambu, Salicional, Flétu, Subbbas, Oktávbas, Oktávu a čtyřstopou flétnu (u Neussera Fléta rákosová a u Urbana jen Fléta 4). Neusser navíc disponoval Roh kamzíkový 8´. Za práci včetně všech nákladů požadoval Neusser celkem 4219 Kč, Urban jen 2215 Kč. Sbor z pochopitelných důvodů zvažoval nejvýhodnější nabídku a ke konečnému rozhodnutí si ještě vyžádal reference na Karla Urbana od sboru z Prosetína u Olešnice.

Z dopisu prosetínského faráře cituji: „Velevážený pane faráři. Račte laskavě prominouti, že jsem spěšně nepodal zprávy o varhanách firmy p. Urbanovy. Dotazník Váš pro p.uč. Plachého jsem totiž založil a nemohl ho hned nalézt. Ale račte být ubezpečen, že varhany jsou dobré. (…) Zvuk je velice příjemný. Principál má krásný plný zvuk, gamba je skvělá, salicionál jemný. Ovládání rejstříků i kombinací je nadmíru snadné, ozev tónu okamžitý, celý stroj veskrze solidně zpracován. Každému se zamlouvají. Cena je velmi nízká. My máme zcela jiné rejstříky než si přejete Vy a při našich 9 rejstřících cena 2550 kor. není vysoká. Petr žádal 3600 K za 9 rejstříků – a jak slyším odevšad, varhany postaví, a dál se o ně nestará.“

Po tomto dobrozdání není divu, že se sbor rozhodl s přihlédnutím k lákavé ceně pro Karla Urbana. Dle usnesení zastupitelstva ze dne 22.12.1912 se práce zadala Karlu Urbanovi z Prahy. V dodatku ke smlouvě ze dne 30.12.1912 byla dispozice rozšířena na devět rejstříků o Kryt 8´ a cena navýšena na 2552 korun.

Navržená dispozice:

Rejstřík:	Charakteristika:	Cena (K)
1. Principál 8´	Borovice + zinek. Tón silný a zpěvný	200,-
2. Gamba 8´	24x Zn + ostatní 40% Sn. Tón silný smykavý	140,-
3. Flétna 8´	12 otevř. lig, 12x Zn + 30x Sn. Tón silný a kulatý	115,-
4. Oktáva 4´	12x Sn + 42 Sn	116,-
5. Salicional 8´	24 otevř. Zn + 30x Sn. Tón jemný lahodný	135,-
6. Flétna 4´	12x Zn + 42x Sn, tón jemný	86,-
7. Kryt 8´		,-
7. Oktávbas 8´	Otevřené píšťaly, smrk	120,-
8. Subbass	Píšťaly uzavřené, „širokého rozměru, mohutného tónu“	170,-

K traktuře Urban uvedl, že je osvědčená a počasí vzdorující. Intonaci píšťal označil za přesnou, charakteristickou a ladění normální.

Současné varhany tedy postavil Karel Urban v roce 1913. Nástroj má pneumatickou trakturu, jeden manuál a devět rejstříků. Vzdušnice je výpustková. Tónový rozsah manuálu C-f3, pedálu C-d1. Hrací stůl je zhotoven z leštěného mahagonu a je vestavěn do zábradlí kůru. Zásobník vzduchu včetně elektrického ventilátoru je umístěn ve skříni varhan.

DISPOZICE NÁSTROJE:
Manuál:
1. Principál 8´
2. Kryt 8´
3. Fleta 8´
4. Gamba 8´
5. Salicional 8´
6. Oktava 4´
7. Fléta amabilis 4´
Pedál:
1. Subbass 16´
2. Oktavbass 8´
Pevné kolektivy:
Piano, Mezzoforte, Forte, Pleno + vypínač kombinací (vymýkač)
Spojky:
Oktávová spojka 4´
Oktávová spojka 16´
Pedálová spojka

Ukázku zvuku varhan v podání Ladislava Moravetze si můžete poslechnout níže. Jedná se o závěrečnou část skladby Partita, Jesu meine Freude, LV 2 od Johanna Gottfrieda Walthera.

 
TECHNICKÝ STAV VARHAN:
Pneumatická traktura je vlivem stáří poměrně poruchová. Při vypnutých sklopkách se stále ozýval Subbas v pedálu a rejstřík v manuálu. V jednotlivých rejstřících zůstávají viset tóny, čímž ruší hru na nástroj. Nástroj nebyl delší dobu laděn a vyčištěn, což bylo patrné při pohledu dovnitř varhanní skříně. Doporučil bych nechat prohlédnout trakturu, zkusit ji vyregulovat a potom případně opravit vadné komponenty. Zcela jistě je nutné nástroj alespoň důkladně vyčistit a naladit. Na místě by byla také konzervace nástroje a především hracího stolu proti dřevokaznému hmyzu. Žaluzie hracího stolu je silně napadena červotočem, který se může rozšířit na celý nástroj. Oprava by si vyžádala dle mého odhadu nákladu 80 – 150 000 Kč, podle rozsahu nutných oprav. Finanční náročnost samozřejmě záleží na zvolené firmě, může být tedy i mnohem vyšší.

Zdroj: Diplomová práce „Varhany v děkanátech Vsetín a Valašské Klobouky“, autor – Mgr. Pavel Sochora z Bratřejova