Po dostavění fary roku 1896 pokračovaly práce na dokončení kostela. Začaly se shánět zvony do věže. Sbor jednal s německou firmou Ulrych ze Saska (Lancha), která nabízela příznivější cenu. Sbor vykonal sbírku po domech, která vynesla 790 zlatých, zbytek si půjčil ve vsetínské záložně – zvony i s dopravou stály 1620 zlatých. Říčan uvádí, že cena těchto zvonů byla o čtvrtinu menší než cena kterou nabízely jiné firmy. Slavnostní pověšení a posvěcení zvonů bylo vykonáno 15.8. 1896. Farář Říčan kázal na text – „I vzal Samuel kámen a položil jej mezi Mispu a Šén. Dal mu jméno Eben – Ezer (to je Kámen pomoci) a prohlásil „Až dotud nám Hospodin pomáhal“ (1Sam 7, 12). Byly to dva zvony bronzové – menší 300kg a větší 500kg, s vytepanými zobrazeními kalicha (menší zvon) a kříže (větší zvon). Při slavnostní zavěšení si prý členka sboru, stařenka Hrbáčková, povzdechla: „Bože, komu ty zvony budou asi prvnímu zvonit ?“ A bylo to právě při jejím pohřbu, kdy se poprvé rozezněly. Zvonilo se ručně – a bylo to umění, které obstarávalo několik rodin, jak šel čas – Dobešovi, Pisklákovi, Šimčíkovi, Sívkovi.

Výňatek z diplomové práce Mgr. Jany Palánové